Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies (viz Podmínky používání). Cookies jsou nutné pro fungování webu.

Rozumím

Magazín

Aktuality
31. Srpna 2017

Pěšky z Prahy do Plzně za 5 dní - TransBrdy

Z Prahy se prý dá dojít do Plzně skoro celou cestu lesem. Přes Brdy a potom kousek před Plzní poli a lesy. To jsem zaslechl loni v rádiu a rozhodl se to s kamarádem Petrem otestovat. Na přípravu jsme se sešli v hospodě a aby to nebyla nuda, popsali jsme jeden celý ubrousek Challengema, které musíme na cestě splnit. Např. nesmíme zahnout doleva, protože jsme pravičáci. V každé vodě se musíme vykoupat a taky musíme jít první kilometr úplně nazí. Jak to dopadlo? Došli jsme. Přečti si o tom a taky o našich výzvách :)

Takhle vypadala naše cesta, 140 Km to nakonec bylo:

Začnu přímo ubrouskem s našimi výzvami:

Pro ty, kdo to z ubrousku moc dobře nerozluštil (nedivim se), šlo o:

  • Přespíme u někoho doma.
    • Výsledek? Nesplněno. Ale 3 lidi nám nocleh nabídli. Nám se to ovšem nehodilo do denní dávky kilometrů, ještě jsme nebyli v cíli.
  • Já (Raibič) půjdu celou cestu bez bot.
    • Výsledek? Nesplnil jsem. Ušel jsem pouze nějakých 30km a to hlavně první a poslední den. Zbytek jsem šel v Tarahumara sandálech alias Kristuskách, což považuji také za svůj velký bosochodecký výkon.
  • Petr mluví Plzeňštinou. Japa se máte? Copatotu je?
    • Výsledek? Splněno, ale nevzpomněl si na to moc často. Ale uznal jsem mu to :)
  • Minimálně obden půjdeme do hospody.
    • Výsledek? Splněno. Ale první 3 dny jsme k večeru žádnou nenašli, vynahradili jsme si to ovšem poslední dvě noci, kdy jsme dobře zapařili.
  • Každého, koho potkáme oslovíme Icebreakerem: Dáš si gumovýho medvídka?
    • Výsledek? Splněno. Toto se ukázalo jako jedna z nelepších výzev, díky tomu jsme se seznámili a pokecali s alespoň 100 lidma. Pravda, že někteří byli dost překvapení, když jsme se na ně v pustém lese vyřítili s gumovým medvídkem. Ještě více překvapení byli ale na vesnici a ve městě. O trochu více překvapení byli i babičky a dědové, všem jsme totiž chladnokrevně tykali. A dost překvapení jsme byli my, když nás několik s těma éčkama poslalo někam a několik nám řeklo, že leda jointa.
  • Nesmíme zahnout doleva, jsme pravičáci.
    • Výsledek? Splněno. Když jsme chtěli zahnout doleva, museli jsme 3x doprava. Vypadalo to jak v soutěži Funny walk. Vzpomněli jsme si na to jen párkrát, ale uznáváme si :)
  • Vezmeme sebou Buddhu a na každém vrcholu ho budeme fotit. (inspirace Amélie z Montmartu a trpaslík cestující po celém světě).
    • Výsledek? Splněno. Ovšem pořádně se pronesl. Vážil aspoň 300 gramů. Fotili jsme ho nakonec na každém zajímavém místě, nejen vrcholcích. Dokonce jsme mu založili i FB stránku a z cesty tak podávali zprávy.
  • Na každém vrcholu napíšem básničku.
    • Výsledek? Splněno. Tohle nás bavilo. Dokonce jsme je psali na každém zajímavém místě. Zde níže vám pár publikovatelných napíšu, zbytek i s fotkama najdete na FB stránce.
  • V každé vodě, kterou potkáme, se vykoupeme.
    • Výsledek? Splněno. Tak nebylo to úplně v každé, ale každý den jsme se 1x až 3x koupali v potoku, tůni, rybníce či řece. Vzhledem k tomu, že v noci jsme měli 6 stupňů a přes den max 17, tak si to uznáváme.
  • Vycházíme úplně nahatý, každý 1 km si můžeme oblíct jednu věc.
    • Výsledek? Splněno. Asi nejdrsnější challenge a to hned na začátek, když jsme ještě nebyli rozjetí. Na Zbraslavi na nádraží jsme se svlíkli a došli jen s batohem skoro až na náměstí. Překvapivě na nás nikdo nebyl zlý ani nezavolal policajty. Naopak všichni se hihňali, auta troubila a ukazovali zvednuté palce. Jen jeden autobusák si klepal na čelo. Přidávání jedné věci každý km se nekonalo, protože ten první kilák už by to stejně nepřebilo.

A nyní pár zajímavých míst, některá i s básničkou:

U zbraslavskýho lomu,

už se mi chce domu.

V břiše už nám hlady piští,
najíme se v Jílovišti.

Buddha našel mír,
dal si chleba, rajče, sýr.

Už mám za sebou první polibek s Brdy,
vládne tu stín a hluboké ticho.

Kudy teď půjdu? Tak třeba tudy,
Nejdřív si umyju u tůňky břicho.

Na Skalce u křížové cesty,
potkalo nás životní štěstí.

Zbavili jsme se předsudků a pýchy,
odpustili nám všechny naše hříchy.

I ten, že jsem kdysi pitval žábu,
a nepozdravil jednu starou bábu.

Dokonce i ukradenou koblihu,
a moji závislost na pivu.

Druhý den přes Brdy,
už mi hrabe z nudy.

Co se jet podívat na naše bratry?
Udělat přechod Malé Fatry.

Šárka bude čumět jak v létě na sáně,
až jí pošlu fotku z Kriváně.

Hele Buddhu neposedu,
usadil se na posedu.

Vylezli jsme z Brd,
piva ani hlt.

Hospod tam moc nebylo,
sluníčko nesvítilo.

Ale teďka budou žně,
vyrážíme do Plzně.

Buddha na rozhledně Radyně,

zamotal hlavy omladině.

Děti koukaly do kraje,

sakra proč tady ten Buddha je.

Nohy mám od chůze rudý,

za sebou mám celý Brdy.

Zase jsem měl štěstí,
došel jsem do Plzně na náměstí.
To vstoupí do pověstí.

Zdálo se to být nemožné,
my jsme si řekli, tak proč ne.

Přes Brdy, háje, tůňky, nivy,
pelášili jsme jako diví.

Tak za pět dnů a deset piv,
jsme v Plzni, tak se světe div.

Provázela nás Nevrlého lyrika,
jejíž dokonalost hvězd se dotýká.

Je konec, máme slzu na víčku,
děkujem za doprovod, bratříčku.

Tomáš Reinbergr
Autor: Tomáš Reinbergr